Informace o nás
Žijeme na severu Čech v Ústí nad Labem.
Bydlíme v rodinném domě se zahradou a kromě koček máme dva psy. Hlídače - fenu Velkého švýcarského salašnického psa Amandu a mazlíka - fenu čehosi s westíkem Frantu. Franta je jasný důkaz toho, proč je důležité pořizovat si zvíře s PP. Její matka vypadala jako westík, Fanynka jako štěně vypadala také jako westík, ale v dospělosti se zřejmě projevil otec. Fanynčino tělo, ocásek ani srst nemají s westíkem nic společného. Naštěstí je veselá, hravá, milá a celkem poslušná, takže si ji každý zamiluje. Ale chovatel, u kterého se narodila, nás prostě napálil. Od té doby bych nikdy nevěřila inzerátům typu "prodám zvíře bez PP po rodičích s PP". Ono totiž existuje spousta důvodů, pro něž jsou zvířata s PP vyřazována z chovu. Od odchylek od standardu vzhledu až po daleko závažnější genetické zátěže a agresi. To se v plné míře týká jak psů tak i koček.
Kočky máme tři, všechny jsou Něvy. Jejich krása mě v pravém slova smyslu uchvátila už krátce po roce 2000, kdy jsme si vyzvedávali našeho prvního sibiřáka, tehdy ještě klasika. Něvy byly tenkrát málo známým plemenem, a tak béžový kocour s oranžovým obličejem a nádherně modrýma očima byl pro mě něco jako zjevení.
Z chovatelské stanice jsme si tehdy odvezli objednaného zrzečka, který byl po několik let obletovaným mazlíčkem celé rodiny. V roce 2007 ho nešťastnou náhodou přejelo auto. Prázdno v našich náručích a srdcích bylo potřeba vyplnit a já se začala poohlížet po kocourkovi stejné rasy, ale pokud možno ve zbarvení, které mě kdysi okouzlilo. Objevila jsem CHS, která měla právě kočku v očekávání a objednala jsem kocoura red point (rezavá Něva).
Ale pánbůh míní a příroda mění - narodily se samé kočičky. Rodina už byla ovšem naladěna na koťátko, a tak se k nám po třech měsících stěhovala malá princezna Balerina Hepzibach, zbarvení seal tabby point.
Balerina Hepzibach - chovná kočka, fešanda a krasavice - matka vrhů "T" a "U" a "W"
